Zdraví je velice zajímavý fenomén - jev. Dle starých Řeků je chápáno jako isonomia - situace, kdy vše v těle pracuje pod jedním zákonem. Je možno ale také říci, že zdraví je rovnováhou mezi člověkem, společností a vesmírem. Na tomto tvrzení jsou vybudovány teorie celostní medicíny. V běžném životě každého člověka to znamená, že držet vlastní bytost v určitém řádu, znamená být zdravý. Nemoc je stav, kdy člověk se necítí být zdráv. Jistým způsobem nemůže vstupovat do konkrétních situací v životě otevřeně, svobodně a tudíž vázne jeho přirozený pohyb "po jeho svobodné cestě". Tělo není věc, má vlastní způsob rozumění, vnímání, má vlastní paměť, a je-li nemocné, nelze k němu přistupovat jako k nefungujícímu stroji, který je nutno opravit s cílem, aby fungoval jako dříve. Duševní a tělesné nelze v léčbě oddělovat, duševní pochody ovlivňují tělesné, mysl má formující účinek, není viditelná ani uchopitelná, své projevy má však v reakcích a chování člověka. Respektování obtíží, které pacient pociťuje bez objektivního nálezu na špičkových přístrojích, přináší nový pohled a tím i více možností terapeutických.

• Personální činnost
• Osobní poradenství
• Terapeutická diagnostika
• Partnerské vztahy
• Pedagogicko-psychologická diagnostika a poradenství